Jak oslavit letní slunovrat: Rituály a tradice pro nový začátek

Slunce v jeho největší síle

I tak by se dalo shrnout, co je letní slunovrat. Je to okamžik, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy a na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc v roce. Obvykle připadá na 20. nebo 21. června.

Tento astronomický jev představuje nejen vrchol světla a tepla, protože paprsky Slunce v tento den dopadají nejpřímočařeji, ale i symbolický obrat v rytmu přírody – od zrození a růstu k postupnému zrání a sklizni.

Slunce se v tuto chvíli nachází na vrcholu své síly, po se němž začne den pomalu zkracovat. Od dávných dob byl letní slunovrat vnímán jako posvátný čas. V mnoha kulturách se pojí s rituály vděčnosti, obnovy a spojení s přírodními cykly. Lidé slavili plodnost země, sílu života a vzývali slunce jako zdroj světla a života, což více rozebereme hlouběji v článku.

Kdy je letní Slunovrat 2025

Slunovrat letos připadá na 21. června 2025 ve 4:42 SELČ (středoevropského letního času). 

Přesný čas je určen podle astronomických výpočtů a je stejný pro celou planetu a liší se pouze časovými pásmy. Slunce v té chvíli dosáhne nejsevernějšího bodu své zdánlivé dráhy na obloze (na obratníku Raka). Tento bod se nazývá slunovratový bod a právě jeho dosažení určuje okamžik slunovratu.

Kdy slunce vychází a zapadá

Jak bylo řečeno, v tento den má Severní polokoule nejdelší den a nejkratší noc. 

Přesná délka dne a noci při letním slunovratu závisí na zeměpisné šířce. Například v Praze bude rozdíl oproti rovníkovým 12 hodinám výrazně delší – bude to krásných ~16 hodin světla, což je typické pro střední Evropu kolem slunovratu. Po slunovratu – tedy od 22. června – se začne den pozvolna zkracovat, zatímco noc naopak prodlužovat.

Slunovrat astronomicky

Země je nakloněna svou osou o přibližně 23,44° ke své oběžné rovině, což způsobuje, že kolem 20. - 21. června je Severní polokoule nakloněna směrem ke Slunci nejvíce. Slunovrat nastává v tom jediném bodě, kdy se Slunce zastaví ve „stoupání“ a začne opět „klesat“. To je zároveň chvíle, kdy se Slunce promítá přímo nad obratníkem Raka, což je 23,5° s. š. – typicky v poledne má tedy sluneční paprsek nejnižší úhel, a tím i nejkratší stín.

Proč se slunovrat nazývá slunovratem

V latině se slunovrat nazývá solstitium (sol (Slunce) + stitium (z „stāre“ – stát), tedy doslovný překlad je – „slunce stojí“. Odtud je jeho pojmenování převzaté například do angličtiny (solstice) nebo italštiny (solstizio) a mnoha dalších jazyků. Toto pojmenování vystihuje výše zmíněný bod, kdy se slunce "zastaví".

České pojmenování slunovrat vyjadřuje něco jako „obrat Slunce“ nebo „když se Slunce vrací“ – což přesně vystihuje jev, kdy se Slunce po dosažení svého krajního bodu (na obloze) začíná vracet opačným směrem.

Jarní rovnodennost a letní slunovrat

Jarní rovnodennost a letní slunovrat jsou dva klíčové body na kruhu roku a tvoří spojený přechodový úsek – navazují na sebe v rámci cyklu Slunce a přírody. Jejich vztah lze chápat jak astronomicky, tak symbolicky. Rovnodennost nastává každý rok přibližně 20. - 21. března a den i noc jsou, narozdíl od slunovratu, v ten čas stejně dlouhé.

Tradice a význam letního slunovratu

Letní slunovrat a tradice, které k němu patří, měly po tisíciletí mimořádný význam pro různé civilizace. Šlo o klíčový okamžik v koloběhu roku – vrchol plodnosti, síly a života, po němž přichází dozrávání a sklizeň. Byl vnímán nejen jako astronomický jev, ale především jako duchovní milník, okamžik spojení člověka s přírodními cykly.

Slunovrat letní v dějinách a různých kulturách

„Pohan“ (z lat. paganus = venkovan) je obecné označení pro vyznavače přírodních, předkřesťanských náboženství. Termín vznikl v době římského šíření křesťanství, kdy křesťané označovali neobrácené venkovany jako pohany. Dnes se toto pojmenování používá buď historicky (např. pohané ve starověku), nebo moderně (např. novopohané – lidé, kteří dnes slaví přírodní svátky). Pohané tedy nejsou konkrétní etnikum, ale široká kategorie – mohou mezi ně patřit například Keltové, Slované, Germáni, Vikingové, Balti aj. Většinu z nich ale spojuje právě víra v sílu slunovratu a dalších přírodních jevů, byť jejich oslavy a rituály se mnohdy liší. 

Letní slunovrat Keltové slavili jako svátek světla, často nazývaný Alban Hefin. Věřili, že v této době je hranice mezi světy nejtenčí a lze snáze navázat kontakt s duchy přírody a předků. Oheň hrál klíčovou roli jako symbol slunce a očisty. Keltové obývali západní a střední část Evropy od 2. tisíciletí př. n. l. až do raného středověku. Měli komplexní mytologii, druidy, kalendářní svátky jako Beltaine, Samhain, Imbolc či Lughnasadh – z nichž některé přežily s menšími i většími obměnami dodnes. Obecně oslavovali přírodní cykly, slunovraty a rovnodennosti, zejména formou ohňových rituálů a duchovního spojení s přírodou.

Slované slavili kolem této doby Kupadelné noci (nebo také Kupadelné svátky) – oslava lásky, vody a ohně. Mladí lidé přeskakovali ohně, dívky pouštěly věnce po vodě a věřilo se, že kdo v tuto noc najde kapradinový květ, získá štěstí a moudrost. Slované osidlovali hlavně východní, střední a jihovýchodní Evropu od 6. století n. l. a měli vlastní slovanské bohy, uctívali přírodní živly, duchy předků a světové řády (např. strom života). Slavili svátky jako právě Kupala (letní slunovrat), Koleda (zimní slunovrat), Dožínky a další sezónní rituály.

Germáni (například Sasové, Frankové či Gótové) pravděpodobně slavili v rámci svátku známého později jako Midsummer nebo Litha (pojmenování z novopohanského systému, ale vychází z původních zvyků). Zapalování obrovských ohňů mělo chránit úrodu a odhánět zlé duchy. I zde se tančilo, zpívalo, skákalo přes oheň a své místo tu našla také magie a věštění.  Slunce bylo vnímáno jako božská síla – v některých tradicích spojená s ženskou sluneční bohyní (Sunna).

Vikingové (například z oblastí Švédska, Norska, Islandu) měli velmi propracovaný kalendář vázaný na přírodní cykly. Letní slunovrat sice není přímo doložen jako jmenovitý svátek, ale období midsommara (střed léta) bylo velmi významně spojené s oslavami plodnosti, Slunce, boha Freyra (bůh plodnosti, slunce a úrody). Slavilo se rituály s ohněm a vodou, případně s obětinami. Dodnes se ve Skandinávii slaví Midsommar jako jeden z nejvýznamnějších svátků roku – s jasnými pohanskými kořeny (vzpřímení máje, tanec, věnce, květiny, koupání, oslava světla).

Baltské národy si zachovaly nejvíce původních pohanských prvků až do novověku, zejména v Litvě a Lotyšsku. Letní slunovrat slavili jako Rasos (Litevci) nebo Jāņi (Lotyši). Mezi typické prvky patřilo (a mnohdy stále patří) zapalování slunovratových ohňů na kopcích, skákání přes oheň, pletení věnců z devíti bylin, sběr kapradí (věřilo se, že kvete jen v noci slunovratu), hledání kouzelné rosy (odtud název Rasos = rosa), koupání ve vodě. Slunce a oheň byly vnímány jako očišťující a plodivá síla – často personifikované božstvo (Saule = bohyně slunce).

Spojení se živly

V podstatě se dá říct, že pro všechny výše zmíněné civilizace, byl letní slunovrat svátkem živlů. Především pak slunce a ohně jako symbolů energie a života, ale také vody jako protikladné síly očisty a plodnosti. Toto spojovali s úrodou i osobním životem.

Oheň se zapaloval na kopcích, uprostřed vesnic i při rodinných rituálech – měl odehnat temné síly a posílit spojení se světlem.

Voda pak představovala obnovu, vášeň i plodivou sílu – často se spojovala s rituálním koupáním nebo skákáním přes řeku. 

Duchovní význam slunovratu

Mnoho tradic považovalo tento čas za vrchol vnitřního růstu, kdy může člověk dosáhnout jasnosti, vděčnosti a spojení s vlastním záměrem. V moderním pojetí se slunovrat často slaví jako chvíle ztišení, meditace a vděku za světlo – v přírodě i v nás samotných. 

Rituály a oslavy slunovratu dnes

Letní slunovrat a rituály, které k němu patří, jsou příležitostí zastavit se, vnímat sílu přírody a oslavit světlo nejen kolem sebe, ale i v sobě. I v dnešním světě si mnoho lidí nachází vlastní způsob, jak tento významný čas prožít vědomě, s vděčností a úctou k přirozenému cyklu života. 

Nápady na jednoduché rituály:

Zapálení ohně nebo svíčky – jako symbol slunce a světla. Je možné se u něj zastavit, ztišit, poděkovat za to, co život přinesl, a nechat odejít to, co už neslouží.

Vděčnost a manifestace – napište si, za co jste vděční, a co si přejete vnést do další poloviny roku. Můžete to vyslovit nahlas nebo odevzdat přírodě (např. vhodit papírek do ohně či poslat po proudu řeky/potoka). 

Koupání v přírodě – řeky, jezera nebo moře jsou v této době silně očistné. Voda pomáhá symbolicky „smýt“ staré vzorce a osvěžit tělo i ducha.

Sběr bylin a květin – tradičně se sbírají právě v době slunovratu, kdy mají největší sílu (např. třezalka, mateřídouška, řebříček). Můžeš si vytvořit věnec nebo si je usušit pro domácí využití. 

S kým oslavit slunovrat 

Sami v tichu se můžeme spojit se svým nitrem, zatímco ve společnosti rodiny či přátel sdílíme radost, pospolitost a sílu záměru. Je jen na osobních preferencích, který způsob zvolíte. Ať už srdcem zvolíte kterýkoliv, bude to ten správný. Jak případně oslavit slunovrat o samotě nebo ve společnosti?

• Sami – meditací, psaním deníku, čtením knihy, procházkou při východu nebo západu slunce.
• S rodinou – u ohně, společným rituálem, vařením ze sezónních surovin, tvořením květinových dekorací a především vděčností za společně strávený čas.
• V kruhu přátel – také u ohně, zpěvem, tancem nebo sdílením záměrů do budoucna a vděčnosti za aktuální život. K oslavám slunovratu s přáteli patří také často medovina. 

Mějte na paměti ale to, že hlavní je prožívat slunovrat v klidu. Není důležité být „přesně u ohně/připít si/pálit manifesty ve 4:42 ráno“, pokud je to stresující. Každý slunovrat se nachází v tzv. liminálním čase. I když tedy mimo konkrétní čas slunovratu nebude energie na svém úplném vrcholu, tento přechodový čas nám dává v rituálech jistou benevolenci.

Liminální čas trvá i několik dnů

V mnoha duchovních tradicích a rituálních systémech se pracuje s pojmem „liminální čas“ – tedy přechodový, mezní prostor mezi dvěma stavy. Slovo liminální pochází z latinského limen, což znamená práh. Tento práh neoznačuje jen fyzický přechod (např. mezi místnostmi), ale především symbolický bod mezi tím, co bylo, a tím, co přichází.

Liminální čas je vnímán jako magický a zesílený – čas, kdy se může změnit realita, kdy mizí běžné hranice a pravidla a kdy je možné hlubší vnímání, vnitřní vhled nebo transformace. Právě slunovrat (ať už letní nebo zimní) je považován za takový okamžik – nejen v té jediné minutě, kdy Slunce „stojí“, ale v celém energetickém poli několika dnů okolo.

Mnozí vnímají den nebo dva před a po slunovratu jako liminální pásmo, kdy se můžeme vědomě zastavit, opustit staré vzorce, naslouchat sobě a zasadit semínka nových záměrů. V tomto čase je vhodné být více v klidu, v přírodě, vnímavý k tomu, co se odehrává uvnitř i kolem nás. Při slunovratu tedy opravdu nejde o ten konkrétní čas, ale klidně o několik dní, které můžete k rituálům využít. 

Oficiální, přesně vypočítané „liminální dny“ pro slunovraty v přísně astronomickém smyslu neexistují. Kdy začíná letní slunovrat? Liminální čas je symbolický, psychologický nebo spirituální pojem, který závisí na kultuře, víře nebo osobní zkušenosti – nikoliv na přesné astronomii.

🌗 Kdy nastává „liminální období“ kolem slunovratů v praxi:

Tradiční pohanské nebo duchovní směry často berou slunovrat jako „vrchol bodu“ v širším procesu, který:

• Začíná 1–3 dny předem (pomalé zpomalení/zastavení Slunce na obloze – tzv. „solstice pause“).
• Končí 1–3 dny poté, kdy se energie začíná znatelně obracet.

Někteří duchovní praktici považují za liminální i celý týden kolem slunovratu – např. 17.–24. června. V astrologii se také pracuje s tzv. "nulovým stupněm Raka/Kozoroha" (vstup Slunce do nového znamení), což bývá rovněž vnímáno jako energetický přechodový bod.

Medovina a slunovrat: nápoj světla a oslav

Medovina je kvašený nápoj z medu a vody a byla odpradávna považována za posvátný nápoj bohů, lásky a plodnosti. Díky své zlaté barvě a sladké chuti byla spojována se Sluncem a životní energií, a proto hrála důležitou roli při oslavách letního slunovratu. U Slovanů, Keltů i Germánů se pila při rituálech, svatbách a letních slavnostech – jako symbol hojnosti, radosti a spojení s přírodními silami.

Runy, minerály, bylinky a slunovrat

Letní slunovrat, jakožto silný přechodový okamžik v cyklu roku, býval od pradávna spojován nejen s ohněm a sluncem, ale také s magickými nástroji. Různé kultury vnímaly tuto dobu jako období zvýšené energie, kdy jsou symboly a přírodní síly obzvláště aktivní.

Runy, starogermánská písma, byla často používána k věštění právě během slunovratu, kdy je závoj mezi viditelným a neviditelným tenčí. Každá runa v sobě nese specifický význam a vibraci, která může být umocněna kombinací s vhodným minerálem či drahým kamenem. Například sluneční kámen (heliolit), citrín nebo karneol se silně pojí se sluneční silou, vitalitou a odvahou – tedy kvalitami vrcholu léta. Když se runy vyryjí nebo položí na kámen, vytvářejí osobní talisman nebo amulet, který může posilovat záměry, přinášet ochranu nebo podporovat vnitřní proměnu právě během liminálního období slunovratu. 

V období slunovratu se také tradičně sbírají léčivé byliny, protože se věří, že mají právě nyní největší sílu a energetický potenciál. Rostliny jako třezalka, řebříček, mateřídouška nebo devětsil se používají k ochraně, očistě a posílení rituálů – často v kombinaci s kameny a runami jako součást osobního amuletu nebo vykuřovadla.

Jak se liší letní a zimní slunovrat

Rozdíl mezi letním a zimním slunovratem je především v tom, jak se mění délka dne a výška Slunce na obloze, ale liší se také symbolicky a kulturně:

🌞 Letní slunovrat (cca 20.–21. června, severní polokoule)

• Nejdelší den v roce, Slunce je nejvýše na obloze
• Začíná astronomické léto
• Slunce dosahuje svého vrcholu – po něm se dny začínají zkracovat
• Symbolika: vrchol světla, životní síla, plodnost, růst, sláva
• Tradiční oslavy: oheň, voda, byliny, rituály v přírodě, radost, vděčnost

❄️ Zimní slunovrat (cca 21.–22. prosince, severní polokoule)

• Nejkratší den v roce, Slunce je nejníže na obloze
• Začíná astronomická zima
• Slunce je na nejnižším bodě – po něm se dny začínají prodlužovat
• Symbolika: zrození světla, naděje, nový začátek, klid, introspekce
• Tradiční oslavy: světla, svíce, klid, obřady znovuzrození

Kdy budou další slunovraty?

Letní slunovrat je jedinečným okamžikem, kdy se můžeme vědomě propojit s přírodou, světlem i sami se sebou. Ať už jej oslavíte ohněm, bylinkami, kameny nebo jen tichým zastavením, budeme rádi, když se s námi podělíte o to, jakým způsobem tento významný čas trávíte vy. Buď na našem Facebooku, nebo na Instagramu.

Nejčastější dotazy