Tvoření s Terkou Marešovou

Terka Marešová se po letech vrátila k pletacím jehlicím a začala tvořit stylové pletené čelenky, které doslova vyšperkovala našimi korálky. Pojďte si přečíst rozhovor nejen o tom, jak takové čelenky tvoří a co má v plánu tvořit dál.

Napiš nám něco o sobě, co tě nejvíc vystihuje?

Sama sebe bych trochu popsala jako mezioborového skokana. Fotím, líčím, věnuji se obchodu, pletu, maluji, šiji, učím, vlastně se dokážu postavit čelem k jakékoli práci.

Jsem věčný snílek a neskutečný perfekcionalista, a proto také stále něco vytvářím a přetvářím. Mám štěstí na dobrá rozhodnutí nebo alespoň na ta, co mi v průběhu času přijdou jako dobrá. Věřím v to, že vše má svůj smysl a vede k něčemu dalšímu. Vlastně i první setkání s Korálky mi tehdy vnuklo nápad ve vytváření náramků, které přerostlo v lapače a nyní ve zdobené čelenky. 

Terko, co ty a tvoření? Víme, že vyloženě tvořením ve smyslu ručních prací se neživíš - jaké má tedy tvoření ve tvém životě místo? Jak jsi se k němu dostala?

Mám vystudovaná mediální studia a dá se říct, že se jim z části věnuji. Konkrétně se jedná o tvorbu obsahu na sociální sítě. Nejvíc času ale věnuji naší rodinné firmě, která je paradoxně úplně mimo můj obor. Zabýváme se úklidovou chemií. Obě práce jsou relativně dost náročné na psychiku, a právě tvoření je takový protipól k nim, takový osobní terapeut. Jak jsem se k němu dostala je zajímavá otázka. Popravdě si to ani sama nepamatuji. Možná to začalo všechno na umělecké škole nebo dříve na kroužku keramiky, těžko říct. 

Na co ze svého tvoření jsi nejvíc pyšná?

Je těžké říct na co jsem nejvíc pyšná. Každý jeden z mých projektů má svůj příběh, svoji duši a je jedinečný. 

Pustila jsi se do pletení čelenek ozdobených korálky - co tě k tomu nápadu vedlo?

Vlastně mě inspirovala jedna kamarádka, ale myslela jsem si, že to nemohu zvládnout. Naposledy jsem držela pletací jehlice tak v 10 letech. Nicméně jsem si řekla, že to zkusím. Začalo to čepicí, pak přešlo v čelenky, šály, a teď dokonce pletu i košíky. Možná právě proto, že jsem toho upletla už tolik, jsem si řekla, proč to něčím nezpestřit a vaše korálky byly jasnou volbou. 

Jak ti tvoření šlo? Šlo všechno tak, jak jsi si to naplánovala?

Za měsíc pletení jsem v tom měla už celkem cvik. Šití je mi vlastní, takže nenastal žádný problém. 

Dokážeš popsat několika slovy, jak jsi postupovala? 

Je to jednoduché. Postačí jehlice velikost 8, žinylka s větší gramáží a pletete. Já pletu hladce, to se mi u čelenek líbí nejvíc, ale je to na každém. Až upletete potřebnou délku, stačí sešít a našít korálky. Doporučuji každý zvlášť, lépe drží. A to je vlastně vše. 

Co je podle tebe nejlepší na tom, když si člověk vytvoří něco sám?

Krom toho, že je to skvělá terapie, jak jsem zmiňovala výše, tak určitě originalita produktu, který vytvoříme, náš podpis v něm. 

Co bys poradila všem, kdo se chtějí do nějakého tvoření pustit, ale nevědí kde začít nebo se bojí, že to nezvládnou?

Osobně v tomhle nejsem dobrý rádce. Vždycky jsem tvořila a myslím, že i vždy budu, stylem pokus omyl. První čepici jsem rozpletla, protože to nebylo ono a začala jsem novou, která byla přesně taková, jakou jsem chtěla. Chce to trpělivost. Určitě na internetu najdete spoustu návodů, jen já si na to vždy raději přijdu sama. 

Máš v plánu nějaký další projekt? Řekni nám víc!

Nedávno jsme se přestěhovali, takže mě čeká spoustu projektů na dekorování. Zatím mám hotové pletené košíky a velkou deku z žinylky. Chystáme se na malování obrazů a možná i tvorby drátovaného stromu života. On vždycky nějaký nápad či inspirace přijde, jen je důležité mít otevřené oči.