Zavřít
Blog Úterý, 20. říjen 2015
Představte našim čtenářům sebe a svoji tvorbu.
Tvorbě a výrobě šperků se věnuji zhruba dvanáct let. Celý život jsem měla nutkání něco tvořit rukama a tak jsem se dostala až tady.
Jakou technikou nejčastěji tvoříte?
V počátcích mého snažení jsem, jako většina korálkářek, začínala ketlováním. To jsem prokládala šitými šperky a u těch jsem taky zůstala nejdéle. Ketlováním se zabývám už jen okrajově, ale hodně se věnuji drátování z barevných lakovaných drátů. A posledních několik let tvořím i šperky a dekorace z cínu a minerálů.
Co vás láká k šitému šperku?
Pohoda. Barvy. Uklidnění. Nemohu jednoznačně říci, co mě na šití láká, ale prostě tu práci miluju.
S jakými korálky nejraději pracujete?
Přiznávám, že nejraději pracuji s japonskými korálky. Nejen proto, že jsou tvarově vyvážené, ale vyhovuje mi i značení barev, takže kdykoliv mohu chybějící barvu dokoupit. U českých korálků je to velký problém. Český rokajl kupuju v případě větších projektů, například na síťované základy, korálovou techniku a podobně. Jinak mám hodně ráda ohňovky.
Kde nejčastěji tvoříte? Můžete nám ukázat svůj korálkový koutek?
Před lety jsem měla svoji malinkou pracovnu. Ovšem s nutností rozšířit záběr tvorby nastala nutnost hromadění nejen korálků, jehel a nití, ale drátů, nářadí, časem chemikálií, nádob, hromad kamenů, páječek… Takže z pracovny se stal sklad a já obsazuji postupně všechny stoly v domácnosti. Blahořečím babičkám, že po sobě nechaly staré šicí stroje, které mi slouží jako základy pro pracovní desky. U jednoho mám cínování, na dalším šití. S dráty cestuji od stolu ke stolu podle potřeby. V létě se střídavě stěhuji s prací na venkovní krytou terasu. A hlavně – moc neuklízím. Rozdělanou práci nechávám na místě, abych náhodou „neztratila nit“. A tak se stává, že můj nesmírně tolerantní manžel obědvá u konferenčního stolku, kde se najdou dva decimetry čtvereční na talíř. Samozřejmě mírně přeháním, ale stává se to často.
Kde hledáte nejčastěji inspiraci?
Já vlastně ani nevím. Musí to přijít samo. U větších věcí mě hodně popohání třeba téma soutěže. Je běžné, že mě uprostřed práce napadají úplně jiné možnosti. A hodně vděčím i svému „neuklízení“. Protože náhodou se někde něco sesype v kombinaci, která by mě nenapadla. Ony si ty šperky prostě samy řeknou, jak chtějí vypadat. No a v neposlední řadě mě inspirují samotné zákaznice. Přinesou oděv, ke kterému chtějí náhrdelník, a „ snaž se“. Hodně taky vycházím ze zkušeností z prodeje a trhů a dělám prostě nejoblíbenější typy šperků.
Je vám korálkování pouze koníčkem nebo se tvorbou živíte profesionálně?
Dlouholetý koníček se bohužel stal mou profesí. Bohužel proto, že práce je to krásná, těší mě, ale neuživí. 30 let jsme pracovala jako knihovnice, v padesáti se stala pro reorganizaci nadbytečnou a o další práci nezavadila. Ucházela jsem se dokonce i o místo prodavačky v tehdy právě vznikající prodejně Korálky.cz v Ostravě.
Nakonec jsem pár let dělala pod záštitou syna „ průzkum trhu“. Hledala jsem možnosti, kde lze prodávat. Poslední dva roky jsem se zprofesionalizovala zcela. S manželem, který je mou velkou oporou ( hlavně jako řidič a hlídač), jezdíme na jarmarky. Vyhledávám řemeslné, historické, snažím se dostat na hrady. Ale přiznávám, že se prodávají hlavně levnější věci, cínované šperky, bižuterie. Šitý šperk ale sklízí obdiv a já vlastně na cestách dělám osvětu. Málokdo si koupí větší šperk u stánku, protože má třeba omezené prostředky, ale velice často mě pak zákazníci zpětně osloví a obchod se uskuteční na dálku.
Jak si představujete ženu, která má vaše šperky nosit? Myslíte při tvorbě na někoho konkrétního?
Těžko říci. Ale jistě vím, že mé šité šperky minimálně osloví mladé ženy. Nějak se nechtějí odlišovat, mají rády „ značky“.
Všeobecně originální šperky nosí ženy, které se odlišovat nebojí, které mají rády originalitu, oceňují ruční práci a jedinečnost. Mám ráda ženy, které si koupí šperk, protože se jim prostě líbí, a až pak řeší šatník.
Při tvorbě samozřejmě myslím na zákaznici, pro kterou věc tvořím. Ale jinak sobecky myslím na sebe :). Jestli je to šperk, který bych taky nosila. Mám ke všem věcem takový svůj přístup: Pokud delší dobu neprodám, unosím ho sama. A jeden takový neprodejný, původně soutěžní, pracný a materiálově náročný, se stal i součástí mého jarmarečního „kroje“ .
Na jaký svůj výtvor jste nejvíce hrdá?
Hrdá jsem vždycky na ten největší a nejnovější. Ale nyní jsem asi pyšná na soupravu klenotů, tvořených pro skupinu historických tanců. Jednalo se o období renesance a dámy potřebovaly šperky pro Isabelu Kastilskou. Inspiroval nás známý obraz, ze kterého jsem vycházela i já. Koruna je samozřejmě přizpůsobena tak, aby držela při tanci. Vše je zpracováno technikou korálkové výšivky z opravdu luxusního materiálu. Vše zabralo více než 60 hodin práce, ale spokojenost je na obou stranách.
Taky si dost cením spolupráce s designérkou Helenou Dařbujánovou, pro kterou šiju korálkovou krajku na jí navrženou stojací lampu Má drahá. Zrovna nedávno jsem zhotovila desátou v pořadí. Vypadá docela jednoduše, ale zabere minimálně 36 hodin čisté práce.
Proč jste se rozhodla zapojit do iniciativy Společnýma rukama?
Stále jsem přesvědčena, že šitý korálkový šperk si zaslouží zviditelnění. A v tomto případě hodnotím i užitečnost a možnost nějakým způsobem pomáhat dobrým věcem. Proto se mi toto spojení líbí a proto jsem do toho po oslovení hlavními organizátorkami šla.
Autorkou fotografií pro dražbu je Lucie Baldé - MAXXPHOTO.
Na jaké vaše šperky se můžeme těšit v aukci?
Jelikož jsem už naskočila do rozjetého vlaku, jsou to tentokrát jednodušší věci. Náušnice se starožitnými knoflíky a souprava náhrdelníku a náušnic. Vše tvořeno technikou korálkové výšivky.
Vše skladem je ihned k odeslání
Možnost vyzvednutí v Praze v den objednávky
Nejširší síť tvořivých prodejen v ČR
Zvýhodněná cena pro větší balení
