Základní techniky smaltování šperků

Kov a jeho úprava

Tvar – výsek nebo vystřižený kousek mědi (může být i stříbro) vyčistíme, ohladíme a obrousíme. Vykoupeme v čisticím roztoku (nasycený ocet se solí), opereme a můžeme začít nanášet barvy. Smalty se dají sypat nebo nanášet vlhké na kovový podklad.

Aplikace smaltu

Je lepší šperkový základ nejprve umístit na trojnožku nebo na mřížku, na které jej pak budeme dávat do pece. Díky tomu můžeme být v klidu, že si barvu při transportu nepoškodíme nechtěným dotykem.

Sypání suchého smaltu – nejjednodušší technika, kdy jemným práškem špachtlí nebo sítkem posypeme povrch kovu, buď po celé ploše, nebo přes šablonku.

Vlhký smalt – prášek zvlhčíme několika kapkami odstáté nebo destilované vody a štětcem nanášíme. Po zaschnutí vypálíme.

Mezi pokročilé techniky smaltu patří malba miniatur, cloisonné, champlevé, plique à jour a další.

Vypalování smaltu

Je třeba myslet na to, že smaltovací prášek se v peci vždy rozteče. To znamená, že se vše, co v danou chvíli bylo ve formě skloviny, roztaví. Pokud je naším cílem tvořit složitější vzory a kombinovat barvy, je třeba je nanášet a vypalovat postupně.

Klasický smalt potřebuje k výpalu teploty vyšší než 650 °C. Různé odstíny potřebují různé teploty, nejčastěji kolem 750 °C a více. Vypalování netrvá dlouho – změnu můžete pozorovat pouhým okem. Když se z barvy stane loužička tekutého skla, je možné šperk z trouby vytáhnout. Pozor, pro manipulaci je potřeba mít dlouhou pinzetu!