Jak zapojit do šperku z Art Clay Silver kameny

Jednoduchou pomůckou je tvrdost kamene. Barevné kameny a polodrahokamy, jejichž tvrdost je 7 a níže podle Mohsovy stupnice tvrdosti, nevydrží. Popraskají, rozdrolí se nebo změní barvu. Vyhledáme si na internetu tabulku a ověříme si, jakou máme šanci, že kamínek vypalování vydrží. I tak se to nemusí vždycky podařit. Důležité je postupné chlazení v minerální vatě nebo chladicím granulátu – například v perlitu. U drobných kamenů můžeme trochu improvizovat a přikrýt chladnoucí šperk malým nahřátým květináčkem. Teplo bude unikat pomaleji a nedojde k popraskání.

K vypálení se stříbrem

Obecně můžeme říci, že vypalování ve zdraví přečkají laboratorně vyrobené drahé kameny. Mají stejné chemické složení jako ty v přírodě. To, co umožňuje vypalování, je fakt, že jsou čisté – bez inkluzí, prasklin a drobných nečistot, a vznikaly většinou v obrovském teple. Pokud k nim budeme přistupovat šetrně a nevystavíme je velkému teplotnímu šoku, zůstanou bez poškození a změny barvy. Měli bychom je nakupovat z ověřeného zdroje, aby se nestalo, že pracujeme s náhražkou, sklem, nebo dokonce plastem.

Vypalovat se dají i kubické zirkony (CZ). Jen se může stát, že u některých dojde ke změnám barev (červené CZ zhnědnou, zelené zežloutnou apod.). Je dobré se při nákupu poradit nebo je kupovat ve specializovaném obchodě, kde mají s vypalováním zkušenosti. V peci je vypalujeme ve stříbře na 650 °C a delší dobu, 30 až 35 minut.

Kameny, které můžeme použít s jistotou, jsou vltavíny. Malé kousky se dokonce dají vypálit kahanem (pozor, používáme vždy ochranné brýle). Dobře se vypalují granáty a almandiny. Vyzkoušela jsem drobný topaz, vydržel a nepopraskal. Stálé jsou i smaragdy, rubíny a diamanty.

Rada: Šperky s kameny při vypalování dáme mezi dva plátky – dvě peřinky minerální vaty. Kameny jsou lépe chráněné před výkyvy teplot a nepraskají.

Usazení po vypálení stříbra

V klasické zlatnické práci se kameny zasazují do obruby (cargle) z pásku, na příchytky (krapny) apod. Nejjednodušší je i u modelovacího stříbra zasazování na krapny: kámen se po vypálení vloží na hotovou obrubu, zapuštěnou do hlíny, a příchytky se přes něj ohnou; přesahující kousky krapen se odříznou a zapilují. U modelovacího stříbra jsou obruby i příchytky z ryzího stříbra 999/1000. Nakupujeme je většinou u prodejců modelovacích kovů, protože nejsou běžně používané a hůř se shánějí, a jejich velikosti jsou jen v limitované nabídce. Pásky si můžeme připravit z drátu, který vyválcujeme do potřebné síly. Vyžaduje to však klasické zlatnické vybavení a to nemáme všichni k dispozici. Proto je tu možnost koupit polotovary ve stříbře 999 už připravené a dnes už jsou k dispozici i v mědi nebo bronzu, pro použití v těchto kovech.

Usazení stříkačkou

Menší kamínky, u kterých máme jistotu, že jsou k vypalování vhodné, můžeme usadit pomocí stříkačky, kterou v tenkých vrstvách vytvoříme lůžko. Do základní vaničky (jednou až dvakrát vrstvíme stříkačkou linku) vložíme kámen a stříkačkou jemně a precizně olemujeme. Štětečkem ohladíme strany a necháme dobře vyschnout. Kamínek jakoby ovineme hlínou. Při vypálení se materiál smrští a kámen pevně zachytí v obrubě z linky modelovacího stříbra.

Usazení přímo do hlíny

Kamínky přímo do hlíny můžeme usadit za vlhka, nebo lépe do suchého tvaru. Za vlhka je to poměrně jasné, kamínek zamáčkneme do materiálu tak, aby byl broušeným okrajem lehce pod úrovní povrchu a nevyčníval. Kámen před vypalováním perfektně očistíme, aby na něm nezůstaly stopy hlíny, smítka nebo tahy štětcem.

Na suchém šperku si tužkou vyznačíme místa pro kameny a ruční frézkou vyvrtáme otvor – lůžko pro kamínek. Pracujeme opatrně, suchá hlína je velmi křehká. Měla by být silná cca 1 mm, podle velikosti kamene i vyšší. Každé lůžko začneme vyvrtávat frézkou menší, než je průměr zasazovaného kamene. Poté je už jen třeba lůžko mírně zvětšit, aby se do něj kámen vešel. V tomto stádiu je třeba pracovat maximálně přesně a opatrně, abychom šperk nezlomili.

Kameny by měly jít vsadit do lůžka velmi těsně. Před definitivním uložením kamínku do jamky štětcem nebo hrotem stříkačky kápneme trochu pasty, která kamínek upevní. Nemusíme ji používat tam, kde chceme, aby byl kámen „ve vzduchu“ odspodu a procházelo jím zdola světlo. Při vypalování se hlína kolem kamenů smrští a ty zůstanou pevně usazené v kovu. Při zanoření kamene do hlíny pamatujeme na to, že by kámen neměl vyčnívat, ale horní ploška broušeného kamene by měla být v úrovni povrchu šperku.